Zemřel Martin Lesage (31.8.2024)

Martin. Sportovec tělem i duší, táta, partner, cyklista, orienťák, skvělý organizátor a parťák, který nezkazí žádnou legraci, ale taky ohlídá, aby na akci klaplo všechno, tak jak je potřeba. Závodník jaksepatří, který se uměl porvat o vítězství, ale i v případě prohry dokázal ze sportovního neúspěchu udělat prima okamžiky všem okolo. Nejednou jsme se nasmáli při debatách, kdo víc a líp v lese zabloudil nebo při hledání výmluv, proč byl dnešní trénink úplně jiný než říkal plán. Tu byl kopec až příliš prudký, jindy moc foukalo, občas v tom byl nějaký defekt a celkem pravidelně stála při cestě prima hospůdka, kde měli to nejvoňavější kafe široko daleko.

Je to jen týden od chvíle, kdy jsme s Martinem opouštěli základnu jednoho z nejvydařeněších kempů pro bajkově-orienťáckou omladinu a za pár dnů od té doby už jsme stihli upéct zase spoustu plánů na další měsíce a roky. Martin nejen že uměl generovat nápady jeden za druhým, ale hlavně patřil ke skupině lidí, kteří jsou schopni je dotáhnout do konce. Na poslední cykloakci jsme na dvě hodiny potřebovali asfaltovej plácek bez aut a co čert nechtěl, jediná vhodná plocha poblíž byla přímo uprostřed kotle největšího metalového fesťáku ve středních Čechách, jehož produkce začínala ten den chvíli před setměním. A co myslíte? No jasně, nácvik bunny hopu probíhal za přísného dozoru tetovaných vousáčů, kteří se za pár desítek minut chystali skákat s kytarou do publika. 

Kolo je a zůstane prostě Martinovou srdcovkou. Když se do něčeho v téhle oblasti pustil, bylo jisté, že to dopadne tak, jak naplánoval. Od teď už je ale uskutečnění těchhle vizí jen na nás ostatních.

Některé věci se totiž úplně naplánovat nedají a přicházejí mnohem dřív, než by jeden čekal. Při posledním závodě Martinovo tělo zátěž nedokázalo ustát a i přes nezměrnou snahu lékařů i ostatních Martin v sobotu 31. srpna odešel do cyklistického nebe.

Martine, budeš nám moc chybět. Vím, že teď určitě už někde tam nahoře se svatým Petrem vyjednáváš, aby cílovou bránu našeho posledního nebeskýho maratonu ještě na pár let nechal zavřenou, abychom tady dole měli dost času na to přetavit tvoje myšlenky a nápady v realitu. Každopádně věřím, že máš i tam dobrý parťáky a nadpozemsky skvělý traily. Až přijde můj čas, moc rád se od tebe budu učit sbírat za jízdy z nebeské podlahy pětikorunu ;-)

Díky!