Ohlédnutí za Kamýckými postupy

• Start–1: Ačkoliv první kontrola byla od startu jen 100 metrů, byla za plotem. První seznámení s mapou tedy znamenalo rychle zjistit, že se plot nedá projet a musí se objet. Nabízely se dvě základní varianty.
  • jižní cesta okolo baseballového hřiště (600 m) – tou jela většina 'eliťáků' včetně KLádina a Martina Š. Tato delší, ale z větší části asfaltová varianta umožnila čas na rozkoukání se v mapě.
  • severní cesta okolo/přes trial (500 m) – tou se dali např. Ctibor H., Filip H. a Příba. První z nich objel trialovou dráhu přes centrum závodu, zatímco zbylí dva se ji nebáli projet.
  • Zdá se, že delší trasa byla nepatrně rychlejší; důležitější ale asi bylo, kolik času jezdec strávil rozhodováním a skládáním mapy.
• 3–4: Zde bylo dobré nebát se najít hned u trojky za průjezdnou oblastí pod horizontem pěšinu, která ihned přešla ve velmi rychlou mírně se svažující cestu. Zde KLádin, Příba nebo Jarda Nitka získali asi 15 sekund na Matina nebo Filipa, kteří jeli delší trasou okolo pětky.
• 6–7: Měl to být klíčový postup. Šestka i sedmička jsou na kopcích, oddělených údolím. Ukázalo se však, že ti kdo zvolil východní cestu lesem mírně z kopce (Iva, KLádin, Filip a alternativně i Příba) pouze ušetřil síly, ale časově to měli nastejno jako ti, kdo skákali po kořenech do údolí a pak se drápali nahoru (Martin, Ctibor). Otázkou zůstává, jak by to dopadlo kdyby se tito vydali z nejnižšího bodu své trati přímo vzhůru po pěšině k věžáku. Neběžel tam tudy někdo?
• 7–8: Zde šlo o to si všimnout malé strmé pěšiny SZ od sedmičky a nebát se jí (KLádin, Příba). Kdo nepřeběhl potok v místě dřívějšího mostu, ztratil asi 10 s (Filip, Ctibor). Ještě mnohem více nechal Martin na delší a méně sjízdné východní trati.
• 12–13: Postup podél Lhoteckého potoka. Na každém břehu vede pěšina a dále od ní asfaltová cesta. Suveréně nejrychlejsí byl Obuch. Hádám, že pokračoval pěšinou k prvnímu mostu a vyjel na asfaltku na pravém břehu. Jel tak i Martin, ale vjel do špatné odbočky a to ho stálo 30 s. KLádin dokázal zajet druhý čas, i když jel postupně po asfaltkách na obou březích! Levý břeh byl méně výhodný – strmější a se shody.
• 13–14: Kontrola na vysoké lávce. Kdo si toho všimnul a najel si na rampu na pravém břehu podél baráku a přes hřiště, získal tak 10 sekund (Filip).
• 14-15: I zde se nabízely dvě varianty. Kdo se odhodlal k výběhu schodů na levém břehu (Ctibor, Příba, Jarda), získal. Čelo závodu svorně našlo a sjelo schody v rohu parkoviště vlevo za lávkou.
• 17–18: Cyklokrosová přímá pěšina nebyla šťastná volba, ztratilo se tam tak 20 s (Filip).
• 18–cíl: Skoro by se dalo napsat, co závodník, to vlastní postup. Rozhodně se nevyplatilo jet dlouhou trasou do kopce přes sídliště (Filip, Ctibor, Jarda). Snad po kraji lesa (Příba) nebylo tak špatné. Nejlepší ale bylo držet se nejníže na západní variantě. Martin tam najel alespoň 30 s.Toto byl jediný postup, kde KLádin výrazně ztratil. Z větší části za to ale asi mohlo dohledávání cíle na valu, nikoliv volba postupu.

Komentáře k článku